Anči povídka :-)
,,Ještě větší nádhera, než jsem si dokázala představit" řekla jsem si. Ze všech stran ke mě doléhaly zvuky. Každý zněl jinak, ale dohromady tvořily krásnou píseň. Píseň pralesa.
Trhla jsem s sebou při nelidském ryku, který vidávali papoušci zdvihající se ze stromů. Náhle jsem nad hlavou uviděla duhu. Tisíce odstínů barev a hedvábná křídla. ,,Jsem v ráji" napadlo mě. A na potvrzení mých slov jsem napravo cosi zahlédla. Postoupila jsem o tři kroky a uchvátil mne pohled na překrásnou krajinu. Zurčící potok si razil cestu přes velké hladké kameny. Jeho čistota mě ohromila. Přes křišťálově čistou vodu byly vidět mořské rostliny usazené na dně. A jimi se živili prapodivní živočichové. Některé ryby jsem poznala, jiné v životě neviděla. Naprostá většina z nich však jako ryby nevipadaly. Podobně jsem nedokázala určit ani druhy rostlin nebo stromů ať už na zemi nebo ve vodě. Při pohledu na hustý porost jsem si vzpoměla na přesličky, o kterých jsme se učili v biologii. Tahle nějak jsem si je představovala. Na každém volném kousku něco rostlo. A tam, kde nic nerostlo, tam jsem zase spatřila živočicha.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
